Ekologičtí zemědělci v Německu se nemohou zbavit svých brambor – ekologická krize

Prodej ekologických brambor se propadl o 40 až 50 %. Pro list "Neue Osnabrücker Zeitung" to uvedl předseda Německého svazu obchodu s bramborami Thomas Herkenrath. Důvodem jsou pravděpodobně výrazně vyšší ceny ekologických brambor ve srovnání s konvenčním pěstováním.

Podle předsedy sdružení spotřebitelé šetří a dávají přednost "levným alternativám". V této souvislosti Herkenrath kritizoval německou vládu za to, že se drží svých cílů pro rozšíření ekologického zemědělství v Německu. Vláda chce do roku 2030 zvýšit podíl ekologického zemědělství na 30 %. Vzhledem k současnému vývoji to není reálné.

"Plocha pro ekologické pěstování brambor bude i nadále klesat. Proč? Protože bio už skoro nikdo nekupuje," řekl Herkenrath. Podle předběžných údajů Spolkového statistického úřadu se v loňském roce v Německu sklidilo 10,3 milionu tun. Obdělávaná plocha činila 267 000 hektarů.

Therese Wenzelová ze Svazu pěstitelů brambor v ekologickém zemědělství (Bio Kartoffel Erzeuger) však tvrdí, že pokles prodeje brambor v ekologickém zemědělství na všech úrovních obchodu je v současné době pouze 15 % a že situace pěstitelů brambor v ekologickém zemědělství je celkově stabilnější, než popisuje svaz pěstitelů brambor.

Podle Svazu pěstitelů brambor v ekologickém zemědělství se v poslední době pěstovaly brambory v ekologickém zemědělství na 12 000 hektarech, což představuje asi 4,5 % celkové plochy pěstování brambor v Německu.

Podle Therese Wenzelové činila celková sklizeň konzumních brambor z ekologického zemědělství na trhu přibližně 180 000 tun, tedy necelá 2 % celkové produkce.

Vzhledem k absenci hnojiv a pesticidů dosahuje ekologické zemědělství výrazně nižších průměrných výnosů než konvenční zemědělství. Úroveň výnosů v poslední době dosahuje v průměru 20 až 30 tun na hektar a je přibližně poloviční ve srovnání s konvenčním zemědělstvím.

Velmi vysoké ceny biopotravin snižují prodej

Výrazně vyšší výrobní ceny obvykle kompenzují nižší výnosy v ekologickém zemědělství. Právě kvůli těmto vyšším cenám však v poslední době dochází k obrovským problémům s odbytem téměř všech bioproduktů. Spotřebitelé musí kvůli prudce rostoucím cenám energií a potravin obracet každé euro třikrát, a když mají pochybnosti, volí levnější alternativu.

Na začátku listopadu se výrobní ceny konvenčních brambor (hlavně voskových) ve spolkové zemi č. 1, Dolním Sasku, pohybovaly kolem 25 EUR za dt. To znamená, že pěstitelé konvenčních brambor dostávají za své brambory o 10 eur za dt více než před rokem.

Ceny ekologických brambor se v poslední době pohybovaly kolem 55 až 60 EUR za dt, což je o 20 EUR za dt více než v předchozím roce a více než dvakrát tolik, co dostávají konvenční zemědělci za své brambory. Z toho je zřejmé, že ekologičtí zemědělci mají v době napjatých rozpočtů skutečný problém.

Protože tyto vysoké ceny musí platit i spotřebitelé. To se mimochodem netýká jen brambor, které představují v ekologickém sektoru velmi malý segment trhu, ale také mléka, masa a pravděpodobně i ekologických obilovin.

Na tomto pozadí je zřejmé, že pokud si ekologické zemědělství udrží svůj podíl na trhu, může být již nyní úspěšné. Za těchto obtížných podmínek je expanze spíše vyloučena. Důvodem je skutečnost, že odbytová krize ještě zdaleka neskončila v kontextu rekordně vysoké dvouciferné inflace, a to i u potravin.