Na futures trhu v USA stál oves minulý týden 576 centů za bušl. Na hotovostním trhu se ceny ovsa blížily dokonce 600 centům za bušl. To je téměř dvakrát více než před šesti měsíci. Na německém velkoobchodním trhu a ve vývozním přístavu v Hamburku se oves minulý pátek prodával za 228 eur za tunu. Vyšší ceny ovsa byly v Německu v roce 2018, kdy rodu zasáhlo sucho. Současné ceny však k tomu nemají daleko. Současná sklizeň v Německu je o 50 000 tun vyšší než v loňském roce a činí 773 000 tun. Podobné množství ovsa sklidili němečtí zemědělci naposledy před deseti lety.
Evropská sklizeň jako taková na tom tak špatně není. Nová sklizeň ve výši 7,9 milionu tun je o 400 000 tun nižší než loňský velmi dobrý výsledek 8,3 milionu tun. Co je však hlavním důvodem současné cenové rally, která zřejmě překvapila i mnohé obchodníky, zemědělce a analytiky? Podle výpočtů Komise činí evropská poptávka po ovsu pouze 7,3 milionu tun a teoreticky by mohla být snadno pokryta současnou sklizní.
Důvodem nárůstu světových cen ovsa je spíše zámoří. Podobně jako u tvrdé pšenice, v Kanadě, která je největším světovým vývozcem ovsa. Kvůli extrémnímu suchu sklidili kanadští zemědělci maximálně 3,8 milionu tun ovsa. To je o 700 000 tun méně než v předchozím roce. Také v USA byla sklizeň ovsa menší než po celá desetiletí.
Ceny ovsa na futures trhu v Chicagu se kvůli extrémnímu nedostatku v Severní Americe vyšplhaly na rekordní úroveň. V běžných letech vyváží Kanaďané 2,6 až 3,0 milionu tun ovsa, především do USA, ale také do Evropy. Toto množství se nyní pravděpodobně výrazně sníží.
Situace na evropském trhu
Trh s ovsem v Evropě je vlastně spíše uzavřený systém, který závisí na tom, jak dopadla sklizeň v důležitých přebytkových regionech. Podle prognózy Komise bude letos vyvezeno pouze necelých 50 000 tun ze 7,8 milionu sklizených tun ovsa - zároveň se očekává dovoz v množství 170 000 tun.
Největšími producenty ovsa v EU jsou: Polsko, Španělsko a Finsko s objemem sklizně přesahujícím 1,0 milionu tun. Za nimi následuje Švédsko. Německo je v žebříčku evropských výrobců stále na pátém místě, daleko před Francií a pobaltskými zeměmi.
Podle údajů Komise je však sklizeň v zemích s největší produkcí, v Polsku, Finsku a Španělsku, trvale nižší než v loňském roce. Také zemědělci v pobaltských zemích sklízejí méně ovsa.