2.5.2022
Ukrajinská sklizeň v roce 2021 činila 106,4 milionu tun obilí a olejnin, z čehož 43 milionů tun bylo vyvezeno před ruskou invazí. Při domácí spotřebě přibližně 30 milionů tun obilí a olejnin (řepka, slunečnice) ročně to znamená, že na Ukrajině v současné době uvízlo přibližně 33 milionů tun obilí a olejnin ze staré sklizně. To je přibližně třetina celkové sklizně.
Před válkou se více než 90 % ukrajinského vývozu obilí uskutečňovalo po moři přes přístavy v Černém a Azovském moři. V současné době jsou tři přístavy (Mariupol, Berďansk a Cherson) pod ruskou kontrolou, zatímco přístav Mykolajiv je silně poškozen. Všechny ukrajinské přístavy jsou blokovány a zahraniční lodě v nich uvízly. Vzhledem k tomu, že mnoho lodí a kontejnerů bylo na cestě na Ukrajinu zastaveno, vzniká také problém s dovozem.
Nejbližší zahraniční přístav Ukrajině, rumunská Konstanta, je rovněž prakticky ucpaný nákladem a kontejnery. Ukrajinská ministryně hospodářství Julia Svyrydenko oznámila, že vývoz obilí z Ukrajiny se v březnu oproti únoru dramaticky snížil. V březnu bylo vyvezeno přibližně 1,1 milionu tun ukrajinské kukuřice, 309 000 tun pšenice a 118 000 tun slunečnice.
Válka mezitím téměř zcela zablokovala vývoz ukrajinských zemědělských produktů z Černého a Azovského moře. A země se snaží vytvořit export po železnici a silnici do sousedních zemí a přes dunajské přístavy. "V březnu se z Ukrajiny nedostalo téměř žádné obilí. Protože Ukrajina nevyvážela, zvyšuje své zásoby," uvedl Gautier Le Molgat ze společnosti Agritel.
20 milionů tun obilí na skladech
Ukrajinský ministr zemědělství Mykola Solskij říká: "Před válkou Ukrajina vyvážela asi 5 milionů tun obilí měsíčně. Nyní je oblast námořních přístavů zablokována. Máme nejméně 20 milionů tun starého obilí, které nemohlo být letos na jaře vyvezeno (to je německá sklizeň pšenice). Je to také příjem zemědělců, který by potřebovali na současnou osevní kampaň," řekl.
Kromě toho za tři měsíce začne sklizeň ozimých obilovin, což přidá další objemy. "Pokud zůstanou přístavy zablokovány, budeme nadále vyvážet po zemi přes západní hranice a na lodích přes dunajské přístavy. To však není způsob, jak problém vyřešit. V březnu jsme téměř nic nevyvezli," pokračoval Solsky.
Informoval také, že se snaží dosáhnout tranzitu 1,5 milionu tun obilí měsíčně prostřednictvím jednání s dalšími zeměmi. To však nebude snadné.
Zácpa vagonů na hraničních přechodech a požadavky zahraničních partnerů na snížení počtu vlaků přiměly Ukrajinu dočasně omezit přepravu zboží z Ukrajiny do Polska a Rumunska po železnici, uvedl Valerij Tkačov, zástupce obchodního ředitele státní dopravní společnosti Ukrzaliznytsia. V polovině dubna se na hraničních přechodech zaseklo 29 500 vagonů. Od začátku měsíce se jejich počet zvýšil o 28 %.
Ukrajina se pokouší o přepravu přes Rumunsko
Situace na Ukrajině je i nadále velmi napjatá, neboť boje na východě země se stále stupňují. Kromě přímého ohrožení produkce v roce 2022 si trh nyní klade otázku, zda bude země schopna zajistit a vyvézt extrémně vysoké zásoby, které se očekávají na konci kampaně. Z rumunského přístavu Konstanta nyní poprvé vyjela loď se 71 000 tunami ukrajinské kukuřice.
Jednalo se o první velkou dodávku ukrajinského obilí od ruské invaze na Ukrajinu. "Byl to první Panamax s ukrajinskou kukuřicí, který opustil přístav," řekl Viorel Panayt, prezident rumunského provozovatele přístavu Comvex. Dodal, že dalších 80 000 tun ukrajinského obilí již bylo přepraveno do Konstance a dalších 80 000 tun je na cestě do přístavu.
Ukrajinské ministerstvo infrastruktury uvedlo, že čtyři námořní přístavy Berďansk, Mariupol, Skadovsk a Cherson zůstanou kvůli válce vedené Ruskem uzavřeny.
Podle železničních statistik bylo v březnu přes pozemní hranice naloženo na vývoz přibližně 310 tisíc tun obilí. Celkové množství zahrnovalo 1,2 tisíce tun pšenice, 4,7 tisíce tun ječmene a 302 tisíc tun kukuřice. Na začátku dubna se na některých hraničních přechodech vytvořily fronty vagonů. Někdy byla doba zpoždění 2-3 týdny.
"V současné době jen v ukrajinských přístavech a na lodích uvízlo 4,5 milionu tun obilí, které nelze využít," uvedl ředitel Světového potravinového programu OSN (WFP) v Německu Martin Frick