Očekává se, že zemědělci na Ukrajině sklidí letos v létě méně než polovinu obilí a olejnin než loni před ruskou invazí.
To je předpoklad Ukrajinské obilní asociace (UGA). Celkově UGA odhaduje, že ukrajinská produkce obilovin a olejnin by mohla klesnout o další čtvrtinu z loňských přibližně 67 milionů tun na pouhých 50 milionů tun. V roce 2021, tedy v době poslední sklizně před ruskou invazí, se na Ukrajině vyprodukovalo přibližně 106 milionů tun obilí a olejnin.
Pro sklizeň v roce 2023 se v současnosti očekává 16 milionů tun pšenice a 18 milionů tun kukuřice, uvedl nedávno šéf UGA Nikolaj Gorbačov na okraj pařížské konference o obilovinách pořádané společností Argus Media. Podle Gorbačova jsou tyto prognózy dokonce nejlepším možným scénářem, tj. maximálním množstvím, které lze očekávat.
Pokud počasí nebude přát nebo se zemědělci dostanou do velkých finančních potíží, lze očekávat ještě menší úrodu.
Pěstování kukuřice je příliš nákladné a časově náročné.
"Pro zemědělce se stalo pěstování obilí nerentabilní. Proto zmenšili své obdělávané plochy," řekl Gorbačov. Stále více se spoléhají na olejniny. Plocha osetá kukuřicí bude pravděpodobně také menší než v roce 2022.
Podle Gorbačova je pěstování kukuřice ovlivněno zejména finančními omezeními zemědělců, protože pěstování, sušení a doprava jsou poměrně nákladné. Kromě toho se odhaduje, že 10 % loňských kukuřičných polí ještě nebylo sklizeno, protože zemědělci čekají, až pole uschnou, uvedl.
Mnoho ukrajinských zemědělců vyrábí se ztrátou
Přerušení vývozu po ruské invazi způsobilo, že mnoho zemědělců produkuje se ztrátou, uvedl šéf UGA. Podle ukrajinských údajů činila loňská produkce pšenice přibližně 19 milionů tun; americké ministerstvo zemědělství (USDA) odhaduje sklizeň na 20,5 milionu tun.
Rok předtím, tedy před ruským útokem, ukrajinští zemědělci sklidili rekordních 33 milionů tun pšenice. V roce 2022 bylo z polí sklizeno celkem 23,1 milionu tun kukuřice, což je o 41,9 milionu tun méně než v předchozím roce.
Bylo vyvezeno přibližně 30 milionů tun obilí a olejnin.
Podle šéfa sdružení se Ukrajině dosud podařilo v sezoně 2022/23 vyvézt přibližně 30 milionů tun obilí a olejnin prostřednictvím černomořského koridoru vyjednaného s Ruskem a alternativními trasami přes země Evropské unie.
Lodní inspekce v obilném koridoru zpožděné Ruskem a méně efektivní logistika na alternativních trasách však způsobily vysoké náklady, které ovlivnily ceny výrobců.
Prezident Zelenskyj chce rozšířit dohodu o obilí
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj mezitím usiluje o rozšíření dohody o vývozu obilí přes Černé moře do přístavů v Mykolajivské oblasti. Zelenskyj to řekl na společné tiskové konferenci s dánskou premiérkou Mette Frederiksenovou.
Je velmi důležité zvýšit vývoz potravin z Oděsy a dalších ukrajinských přístavů, zdůraznil Zelenskyj. Cílem bylo podle něj odstranit všechny překážky, které omezovaly lodní dopravu. Hlava státu poděkovala Dánsku za jeho rozhodnutí připojit se k iniciativě Obilí z Ukrajiny.
Cílem iniciativy je pomoci zemím, které jsou nejvíce postiženy dopadem ruské invaze na celosvětové zásobování potravinami. Zelenskyj navštívil s dánským premiérem mimo jiné námořní přístav v jihoukrajinském městě Mykolajiv.
